Webové stránky K5
Články zobrazeny celkem: 1257315x  
Nabídka
Úvod
Přehled
K5
Masakr
Tipy
Odkazy
Vyhledávání

Reklama

SORD m.5 (2) Tisk E-mail
Hodnocení čtenářů: / 53
SlabéVynikající 
Napsal K5   
Monday, 16. April 2001
V tomto příspěvku se podíváme na můj osmibitový počítač hodně zblízka.

Moje zájmy o počítače zahájila programovatelná kalkulačka CASIO PB-100 s vestavěným interpretrem jazyka Basic. Nadšen tím, že přístroj dělá to co jsem do něj naprogramoval a pokud ne, tak to nebylo proto, že by mě snad neměl rád či si na mě zasedl, ale proto, že jsem něco udělal špatně, jsem se o počítače začal zajímat více. Časem jsem si pak pořídil osmibitový skvost nesoucí jméno SORD m.5 - japonský počítač vyrobený v Irsku do Československa dovážený Tuzexem. Tyto počítače se do ČSSR údajně dovezly úplně všechny, které se vyrobily, což bylo snad něco kolem jednoho tisíce kusů (výrobu v Irsku prý management odpískal a rád se zbavil všech zásob a Tuzex zase rád ty zásoby za babku skoupil). No, nevím. Povídalo se to, ale možná jsou to jen hodně zkreslené informace a ve skutečnosti to mohlo být úplně jinak. Každopádně můj SORD měl výrobní číslo 38 a kamarádův 653.

pohled bez modulu modul Basic-F dva moduly v rozdvojce pohled na přípojná místa
napájecí zdroj - vylepšen o 220 pro monitor původní typ joysticku nový typ joysticku (původní páčka z umělé hmoty se ulomila) originální kazeta strana B
cvaknutím na obrázek se zobrazí detailní pohled

Výstup na TV

Rozlišení videoprocesoru SORDa je 256x192 bodů + border (orámování) a takto vygenerovaný obraz je možné zobrazit na TV nebo monitoru (composite video). V textovém režimu to je 32x25 nebo 40x25 (neproporcionálních) znaků. A samozřejmě, jako každý správný herní počítač má SORD videoprocesor a ten má hw sprity a zvukjový procesor s několika kanály - legendární ZX Spectrum nemá videoprocesor a tak si musí vystačit jen se sw emulací spritů, nemá ani zvukový čip, čili za SORDem po této stránce tedy zaostává. Hodně rozšířený Sharp MZ 800 sprity také neuměl (ten byl ale zase lepší po stránce mechanického provedení a navíc měl integrovaný kazeťák).

Hry

Většinu her, které lze spustit na SORDovi, si je možné zahrát i na mnoha jiných platformách, ať už jsou to počítače, konzole nebo hrací automaty. Některé hry byly napsány přímo pro SORDa, některé hry byly pro SORDa předělány ze systému MSX nebo ze ZX Spectra. Několik málo "oficiálních" her však vyšlo pouze pro SORDa a několik desítek, možná stovek fanoušků SORDa pro něj napsalo množství různých her a programů, které jinde než na SORDovi nejsou.

Představu o tom jak takové 8mi bitové hry vypadaly, si je možné udělat z následujících obrázků. Na prvním je hra Poo Yan (sestřelování vlků, kteří létají za pomoci balónku):

Poo Yan

Tank Battalion
Tank Battalion - tanková bitva, ochrana kalichu

Heavy Boxing
Heavy Boxing - boxérský zápas

Step Up
Step Up - kosmonaut má vyšplhat do nejvyššího patra a naskočit do létajícího talíře

Super Cobra
Super Cobra - helikoptéra letící nepřátelskými zónami

Real Tennis
Real Tennis - klasický tenis

Word Maze
Word Maze - procházení bludištěm, na rozcestí se hádá slovo (anglické)

Wonder Hole
Wonder Hole - sbírání "nůžek" a vyhýbání se střelám pavouků

Dragon Attack
Dragon Attack - střílečka

Fruit Search
Fruit Search - logická hra. Hledání rozmístění ovoce

Zac Banic
Zac Banic - klasická UFO střílečka

Baseball
Baseball - baseballový zápas pro dva hráče

Drops
Drops - chytání velkých dešťových kapek do nádoby

Jumping Jack
Jumping Jack - panáček má vyskákat do nejvyššího patra

Reversi
Reversi - logická hra s pokládáním kamenů

Life
Life - matematický model života kolonie buněk (není to hra)

Funny Mouse
Funny Mouse - myška sbírá jablíčka

Eskimon
Eskimon - eskymák se brání před lachtany a dinosaury

Je celkem pochopitelné, že rozlišení 256x192 je blízko dolní hranice únosnosti pro zobrazování textu i grafiky, ale v té době to byl malý zázrak - uvědomme si, že se psal rok 1982, první počítač IBM PC měl v téže době MDA (pouze textový režim) a IBM PC/XT s CGA (320x240 bodů a jen 4 barvy) byla záležitost až let následujících.

160x144 pix
například herní konzole Game Gear z roku 1990 má
obraz jen (!) 160x144 bodů a taky se na to dá koukat

SORD, mé hobby

SORD byl, pokud šlo o možnosti sehnat software a hardware, takovou popelkou mezi počítači. Avšak díky nadšení několika set z nás, jeho majitelů, se časem dočkal množství software i hardwareových doplňků.

Na tomto místě bych chtěl přinést několik "dobových dokumentů", které svým způsobem vypovídají o dění okolo tohoto malého zázraku. Většina z nich byla přenesena ze SORDA na PC v roce 1992 a tomu také odpovídají data jejich poslední editace. Ve skutečnosti dokumenty vznikaly v letech 1986 až 1991 avšak před zprovozněním CP/M na SORDu nebylo jak přenášet data ze SORDa (kazeta) na PC (disketa).

obálka
obálka klubového zpravodaje č. 2 z roku 1987

SORD klub fungoval pod záštitou 602. Základní Organizace Svazarmu (SVAZARM=Svaz pro spolupráci s armádou). 602. ZO byla vůbec (spolu s 666. ZO) líhní počítačových odborníků (viz Software 602, kde pak se asi vzal?). Klub jsem začal navštěvovat někdy v roce 1987, tedy v době, kdy se v něm již nevyskytovali M.May a D.Dočekal (D+M Soft), kteří byli podepsáni pod velkou částí prvních programů pro SORDa (basic i stroják). Do zpravodaje nikdo dobrovolně články psát nechtěl, takže jsem vypomáhal: občas (později pak pravidelně) jsem moje návody, které jsem si napsal pro sebe a pro přátele, upravil tak, aby je bylo možné "vydat".

Níže uvedené dokumenty jsou právě ty moje návody a skoro všechny se točí okolo rozšíření RAM SORDa na 64KB a provozování systému CP/M, emulace počítačů MSX a ZX Spectrum na SORDovi. V té době už jsem měl SORDa cca 5 let a znal ho z paměti skrz naskrz. Bohužel jsem zatím neobjevil žádnou dokumentaci z doby, kdy jsem se teprve se SORDem seznamoval, to by teprve byl historicky cenný materiál!

Originální periferní zařízení FD-5 jsme na vlastní oči viděli snad jednou, ale ani to nám nezabránilo disassemblovat jeho firmware (stažený z EPROM) a tak ho důkladně poznat.

V návodech hojně zmiňované amatérské rozšíření 64KRD a 64KRX se "dochovalo" dodnes (SORD fan, který ho vlastní - ač vybaven moderním PC, zatím nehodlá SORDa odložit do šrotu), jak je možno vidět na těchto fotografiích:

Jak bylo rozšíření paměti RAM + RAM disk  (v tomto případě osazen již jen paticemi) + EPROM disk (v tomto případě neosazen vůbec) mechanicky realizováno, je dostatečně patrné z fotografií.

Knihy jsem volně přeložil (udělal výtah toho nejdůležitějšího) z angličtiny do češtiny a doplnil o rozdíly v emulátoru oproti originálnímu MSXu (knihy jsou připravené pro tisk na ASCII tiskárně - více viz stránka o Asssemleru)

Jo jo, i gumáka jsme měli na SORDovi k dispozici.

Amatérské nadšení

Škoda, že v osmdesátých letech nebylo možné snadno a rychle (ale hlavně natrvalo) zachytit některé okamžiky. Tudíž bohužel nemám žádnou fotografii, kterak sedíme s přáteli u SORDa (ať už doma nebo v klubu) a programujeme, kopírujeme data z kazet nebo jen tak paříme.

Naštěstí se mi dochoval dostatek jiných materiálů, nad kterými je také možné si "zavzpomínat".

sešit na poznámky
To jsem byl ještě mladé a blbé :-)

No a tady je "důkaz", že se hry ze systému MSX samy od sebe na SORDa nepřestěhovaly.

stroják
poznámkový blok

Nejprve musely být disassemblovány (mravenčí práce), nalezeny v nich přímé odkazy na hardware a posléze "opatchovány" (slušný výraz pro hacking).

stroják
poznámkový blok

Při té příležitosti jsem v nich hledal i místo, kde se odečítají životy, abych mohl zařídit (volitelně!) nesmrtelnost.

stroják
poznámkový blok

Prostředky zpočátku nijaké: jak po stránce sw (disassembler předělaný ze ZX Spectra) tak i hw (kazeťák). Časem jsem si ale nechal postavit RAM disk a později i disketovou mechaniku 5,25" / 360 KB. Monitor/Disassembler jsem si nakonec napsal sám, tak aby se mi v něm pracovalo co nejpohodlněji.

ROM/RAM/VRAM dumper/editor Disassembler

Dočkal se několika verzí, kdy poslední (disasssembler pro tuto verzi napsal kolega Luděk) byla naprosto dokonalá a hlavně byla v EPROMce, takže se konečně dalo slušně a především rychle pracovat, protože dissassember byl k dispozici ihned po zapnutí/resetu SORDa a samozřejmě i kdykoli při práci s ním.

cvakni pro detaily
cvaknutím na obrázek se zobrazí detailní pohled na "kalkulačku" z několika stran
cvakni pro plnou velikost
původní štítek na spodní straně

Protože bylo čím dál tím méně únosné, aby mi ze SORDa pořád někam "čouhaly" nějaké kabely, rozhodl jsem se s tím něco udělat. Výsledek je na obrázku výše. V bazaru jsem zakoupil prastarou kalkulačku téměř o velikosti terminálu SM 7202 za 300,- Kčs (za takovéto peníze jsem měl v tehdejší době obědy na 3 měsíce!), vykuchal vnitřnosti (elektronky tam kupodivu byly) a umístil dovnitř SORDa se zdrojem (oboje mírně "rozkuchané") a dále pak amatérsky vyrobený modul (deska) přídavné paměti RAM 64 KB, spolu s RAM diskem 256 KB a EPROM diskem 88 KB (64 KRD předělaná na 64 KRX), řadič disketové mechaniky, disketovou mechaniku 5,25" 360 KB a zdroj pro tuto mechaniku. RAM disk stále zlobil, takže jsem ho neměl osazený a paměti se mi dodnes válí v šuplíku.

Historicky cenný údaj, totiž KDY jsem tak učinil a jak dlouho mi v této podobě SORD sloužil se mi také podařilo vypátrat: do nového kabátu jsem SORDa odíval v srpnu až září 1991, ale moc dlouho jsem si ho takto neužil.

celkový pohled pohled z boku modul sundán
cvaknutím na obrázek se zobrazí detailní pohled

Půl roku před tím, jsem si totiž koupil dalšího SORDa ve velmi zachovalém stavu (nepředělávaného, s neopotřebenou klávesnicí) avšak vadného. Plánoval jsem ho jako zálohu pro případ, že v mém stávajícím, těžce zkoušeném miláčkovi něco odejde. Nakonec to ale dopadlo jinak. Nezbylo mi, než ho nechat v listopadu 1991 opravit (s využitím dílů ze stávajícího SORDa = zrušení kalkulačkoidní obludy), aby k němu šel přidělat kompaktní modul s CP/M (64 KB RAM, EPROM, řadič). Toto bylo nutné, protože "starý" SORD už byl po tolika různých vylepšeních a předělávkách v takovém stavu, že k němu CP/M modul přidělat prostě nešel.

Teamový kolega Luděk si tento modul pořídil také, viz obrázek 1obrázek 2. Luděk také vystřídal několik magnetofonů, ale ono tehdy v podstatě nebylo z čeho vybírat. Za největší "skvost" lze považovat tento maďarský výrobek:

BRG MK27 bez ucha
cvaknutím na obrázek se zobrazí detailní pohled

Tenhle "magič"nedokázal převinout kazetu EMGETON z jednoho konce na druhý, pokud pokojová teplota překročila 20°C.

Assembler Z80 a SORD m.5

Jsem docela rád, že se mi podařilo do dnešních dnů uchovat a nepozbýt některá historická data. Za nejzajímavější z nich považuji program Disassembler Z80 napsaný v jazyce ESI Pascal na počítači DEC PDP11/23+ s běžícím operačním systémem DEC RT-11. Tento počítač neměl ani obrazovku, ani klávesnici, ani disketovou mechaniku ani hard disk, ani BASIC, prostě nic z toho, co jsme tehdy znali z 8mi bitů a ani nic z toho, co známe dnes z PCček. Byla to bedýnka, ke které se sériovými linkami připojily terminály a tiskárny, a sběrnicí se připojila 8" (ano, OSM palců) disketová mechanika a případně dok pro výměnné velkokapacitní disky (mělo to rozměry asi jako kolo z motorky a vešlo se na to neuvěřitelných 10 MB! Oproti 8" disketě s 180 KB to byla nedozírná kapacita).

A zde jsou některé (bohužel né všechny) výsledky práce tohoto programu/stroje:

Dlužno podotknout, že "pitvu" firmware FD-5 provedl teamový kolega Luděk. Já jsem v tomto případě pouze sesbíral všechny dostupné poznámky a materiály a sepsal povídání o FD-5.

Protože jsme na SORDovi měli i emulátor počítače ZX Spectrum, dal jsem si tu práci a přepsal a naformátoval pro tisk disassemblovaný a plně okomentovaný výpis a popis ROMky klasického gumáka.

No a toto zde je můj pokus o publikování rozsáhlejšího příspěvku:

tuším že v časopise Elektronika.

Poznámka:
co znamenají ty nesmyslné znaky v řídících a ZXS souborech? Z disassemblovaných výpisů (pro WWW nemají smysl) jsem je vymazal, ale původně byly i tam jako první znaky v ASCII souboru. A neměly žádný jiný význam, než jako ESCAPE sekvence pro tiskárnu, na které se výpis tiskl. ESCAPE sekvence nastavila na tiskárně řádkování, stránkování, velikost písma atd. V té době totiž WYSIWYG neexistovalo: editoval se ASCII PLAIN text v ASII textovém editoru na ASCII terminálu a formátovat se dalo tak akorát změnou velikosti písma a mezerama. A i přesto jsme takto dokázali vyrábět příručky i s "grafikou" (dneska se tomu říká ASCII ART - umění namalovat pomocí ASCII znaků obrázek). A abyste tomu lépe rozuměli: tiskárna byla totožná s ASCII terminálem (terminál: obrazovka, klávesnice, sériová linka) s jediným rozdílem, písmenka netiskla na obrazovku, ale na papír - tzn. měla i plnou klávesnici! Kam se na ní hrabou dnešní tiskárny :-).

Asztali grafikus mozaiknyomtató

No a když už jsme u toho assembleru, nejen v SORDovi bilo srdce Zilog Z80CPU, ale i v maďarské devítijehličkové tiskárně DATACOOP DCD PRT-42G.

Ovšem nejprve si musíme říci něco o její předchůdkyni, kterou jsem měl k SORDovi připojenou předtím. Tou byla parodie na tiskárnu: jednojehličkoná (!) tiskárna BT100. Na té se tisklo tak, že se na ní položil průklepový papír a na něj teprve papír, na kterém měl být text vytištěn. Toto se pak shora zatížilo přítlačným válečkem, který se při tisku pomalu otáčel (posuv papíru). Žádný zásobník pro listy papíru, nic takového. Vyžadovalo to jistou zručnost, jinak se papír zastavil a tisklo se na jedno místo tak dlouho, až se kopírák i papír proděravěl skrz na skrz. Jo, a abych nezapomněl: 1 strana A4 se tiskla tak slabou hodinku...

18. srpna 1988 jsem si koupil magnetofon Tesla SP 210T s vestavěnou BT100 za 4900,- Kčs. Hned jsem si vyrobil potřebný interface (OUT přes port tiskárny, INP přes vstup pro JOY) a zkusil vytisknout rovnou čáru. Povedlo se. Poté nastaly marné pokusy vytisknout i něco jiného, třeba přerušovanou čáru. Nepovedlo se.

Když si uvědomím, že tiskárna (bez kazetového magnetofonu ve kterém byla zabudovaná) mě stála polovinu měsíčního platu ... darmo mluvit. Ovšem kdybych chtěl opravdovou tiskárnu, musel bych v Tuzexu vysolit částku rovnající se asi tak 10ti platům! Takže BT100 jsem na čas odložil k ledu.

Software, který uměl (na tomto malém zázraku poloamatérské výroby nějakého JZD) tisknout, existoval pro ZX Spectrum a možná i další osmibity. Někdo šikovný dokázal napsat základní tiskovou rutinu i pro SORDa (program jsem získal 21. února 1989), ale připojení tiskárny bylo přes PI-5, které jsem neměl. Tedy nezbylo, než program "přeorat" a za týden už jsem vesele tiskl ze všech programů, ze kterých jsem to potřeboval (předělal jsem i je). Jelikož mi toto minimum nepostačovalo, nechával jsem v sobě uzrávat nápad, jak místo speciálního programu pro tisk napsat plnohodnotný ovladač tiskárny. Ve stejné době jsem pracoval na programu Machine Code PET, takže myšlenka zrála dost dlouho. Navíc se mi i rozpadl provizorně zbastlený interface.

Po dokončení MCP jsem v říjnu 1989 vyrobil poněkud pečlivěji ten samý interface a začal psát ovladač. 16. října 1989 jsem měl hotovou třicátou pátou verzi programu a začal jí považovat za snad už poslední. Dnes mi přijde až neuvěřitelné, že jsem tam zapracoval i takovou fajnovost jako ESCcape sekvence, vysoce kvalitní tisk (NLQ - Near Letter Quality, ale byl 2x pomalejší), download a PrintScreen (byť se to jmenovalo jinak - GCOPY). Dokonce jsem si pro ovladač "namaloval" několik sad písem pro download.

Měsíc jsem s touto verzí tiskl, objevil pár kosmetických vad a 16. listopadu 1989, den před masakrem na Národní třídě jsem si do svého zápisníku zaznamenal několik poznámek co napsat do návodu k ovladači BT100, poznámku o tom, že již několik hodin v kuse tisknu poslední verzi zdrojáku ovladače (assembler) a také několik ekonomicko-politických poznámek o nevídaných-neslýchaných událostech, které zatřásly komunistickým režimem (sjednocení Německa, Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, sjezd SSM s radikálními požadavky, atd). Tyto infomace jsem měl z polské TV, neb naše HSP se takto ožehavým tématům taktně vyhýbaly. A to jsem ani náhodou netušil, co všechno přinese příští týden. Tímto mé zápisky o BT100 končí, protože je nahradily zápisky zachycující lavinu překotných změn, spojených s pádem režimu a také mého "procitnutí" ze socialistického snu. Další poznámka je až z 1. 2. 1990, kdy jsem si poznamenal, že jsem vyřešil tisk z TASWORDu a další pak z 8. března 1990, kdy píšu, že se mi v BT100 přetrhla nit a po výměně za novou mám problémy s tiskem. Tudíž opět nutný zásah do ovladače.

Co všechno se dalo s tiskárnou dělat a jak se připojovala k SORDu jsem pak nakonec popsal v tomto návodu. Protože týmový kolega Luděk tuto tiskárnu neměl, tak se na vývoji ovladače moc nepodílel (navíc byl tou dobou na vojně).

Poslední papír vytištěný na BT100, který jsem doma našel, nese datum 24. května 1990. Co bylo s tiskárnou po té, si dnes již nevybavuji. PRT-42G, kterou jsem si koupil 12. března 1991 pro mne pak byla "rychlotisknoucím" vysvobozením (kolega Luděk si jí koupil taky). A navíc v sobě měla toho zajloga...

Jediná výhoda tiskárny BT100 spočívala v tom, že jsem si na ní mohl tisknout libovolným typem písma (včetně švabachu), omezen jsem byl jen svou fantazií a trpělivostí při "malování" písma. Ve stejné době jsme měli v práci k dispozici stále jen ASCII tiskárnu, později pak PC s T602. Doba DTP programů na PC měla teprve vypuknout...

obal příručky

Schema zapojení 1. část

Schema zapojení 2. část

Tiskárna se Zilogem, to přímo volalo po průzkumu! Tudíž jsme neváhali, přečetli obsahy obou EPROMek, podrobili zkoumání a výsledkem bylo něco, co podle mého názoru nemá na celém světě obdoby: kromě změny znakového generátoru jsme přepsali i část firmware tak, aby tiskárna uměla download nových znaků (původně neuměla) a uměla download programu v assembleru Z80 (!), kterým se daly rozšířit tiskové funkce. Počet funkcí tiskárny jsme také rozšířili. Například šikmé písmo šlo dělat nejen klasicky fontem italic, ale i matematicky zešikmením textu v tiskovém bafru (výsledek vypadal mnohem lépe než italic).

Za slovy Tudíž jsme neváhali, přečetli obsahy obou EPROMek... je zapotřebí vidět toto: vymul jsem EPROMky z tiskárny a na EPROM programátoru připojeném k PC 286 s MS-DOSem je přečetl a obsah zapsal na 5,25" disketu. S tou jsem pak šel na jiné PC pracoviště (opět 286ka s MS-DOSem), které bylo připojeno sériovou linkou k počítači SMEP SM 4/20 s OS RSX-11M. Zde se odehrál transfer dat z diskety v PC do SMEPu po sériové lince. Pak jsem šel ke SMEPu a tam jsem data přehrál na 8" disketu s filesystémem RT-11 (to RSX uměl) a přenesl jí k PDP11/23+ s OS RT-11. A tam se teprve odehrálo všechno ostatní. Až byl výsledek hotov, stejně krkolomnou cestou se data dostala zpět do EPROM. A to samozřejmě několikrát, než se dílo podařilo odladit.

4. května 1991 jsem si poznamenal: ...nebylo to nic jednoduchého, trvalo nám to asi 4 neděle...

1. června 1991 jsem si opět poznamenal: Jelikož se nám úpravy tiskáren zdařily, rozhodl jsem se pro další vylepšení. Přibyly zase nějaké "eskejpy", nové tvary a tiskárna teď umí víc znaků na 1 řádek, má jeden druh písma navíc, různou šířku písma a pod.

V tomto návodu je popsáno, co všechno nového tiskárna s naším firmwarem uměla.

Postup, jak se dopracovat k výsledku (pominu-li nezbytné "reverzní inženýrství" při pitvání firmware) byl neobyčejně složitý a proto jsem na něj musel napsat tento návod. V návodu jsou odkazy na potřebné programy pro konverzi dat, tedy na jejich zdrojové texty. Programy byly napsány v ESI Pascalu.

Konečná verze nového firmware vypadala takto:

Na tomto místě musím říci, že "reverzní inženýrství" v tomto případě provedl z větší části teamový kolega Luděk.

Software, hardware a dokumentace

krabice a dokumentace
cvaknutí na obrázek zobrazí detailní popis

Emulátor SORDa na PC (částečně funkční), M.E.S.S. (emulátor kde čeho, i SORDa), software a dokumentace pro SORD m.5

Poznámka: je-li zmínka o ROM souborech jedná se o toto: software byl distribuován v kartridžích, které v sobě obsahovaly PROM nebo EPROM s programem/hrou. Samotný počítač v sobě také obsahoval ROM s operačním systémem - v případě SORDa se jednalo o MONITOR ROM. No a ROM soubory jsou obsahy těchto PROM/EPROM.

herní kartridž i s obalem zadní obal návod na kartridži
cvaknutím na obrázek se zobrazí detailní pohled

A seznam obsahu mých CC kazet:

Obě příručky jsou připravené pro tisk na ASCII tiskárně. Seznam adres, který je u programů uveden jsem (ručně) pečlivě opisoval (několik let), pořadové číslo programů v seznamech generoval program SUM napsaný v ESI Pascalu (co je to ESI Pascal je popsáno na stránce s Assemblerem). Když do něj dnes koukám, vidím, že jsem se s ním moc nepáral, například za
IF NUM[0]='1' THEN CIS:=100;
se dnes červenám :-)

A zde je oscanovaná dokumentace:

A pro úplnost i fotografie:

Listingy programů v jazyce Basic-F (vytiskl jsem si je na BT100 a okomentoval):

Co asi nevíte

V TV pořadu videostop finalista dostal do ruky joystick a měl za úkol prokličkovat s létajícím talířem mezi mraky (no, možná že už si to nepamatuju úplně přesně, ale takhle nějak to asi bylo). Jasně počítačová hra. Jednou se stalo, že v režii přepojili na počítač moc brzo a tam na nás chvilku "koukal" SORD! Tedy jeho s ničím jiným nezaměnitelná obrazovka.
No a ve filmu Páni Edisoni (snad se tak jmenoval) je pár záběrů z počítačových her ze SORDa z dílny DM-Softu.
Tak až takové slávy se ta naše popelka dočkala!

Co dál?

Pokud provedu exhumaci ještě nějakých dalších materiálů, tak je zde samozřejmě uveřejním. Prozatím jsem "vytípal" spoustu obrázků z her a přidal je do zde uvedených dokumentů. Původně (ASCII text!) tam pochopitelně žádné obrázky nebyly. Oskenoval jsem i pár příruček (ne OCR, kvůli formátu i obrázkům), ale celková velikost je značná (tisíce KB), takže je sem umisťovat nebudu. Jak vidno, nafotil jsem SORDa digitálem. Snad časem ještě narazím na něco dalšího zajímavého co bude stát za vyfocení...

Proč tato stránka vůbec vznikla?

Jednak nostalgie, druhak mě oslovil člověk, kterému osud tohoto počítače není lhostejný a takto ho zdokumentoval.


Prohlášení:
o všech informacích zde uvedených platí, že nutně nemusí být 100% správné.
Stránka byla vytvořena pomocí programu NOTEPAD.EXE, což je zřejmě jediná správná cesta, jak uhlídat snesitelné množství HTML tagů na www stránce.
Obrázky obrazovek byly nasnímány za prostého užití čudlíku [PrintScreen], dokumenty byly nasnímány scannerem Hewlett-Packard ScanJet 6100 a fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Olympus Camedia C-3030 Zoom.
Obrazový materiál byl následně zpracován a případné ostatní obrázky i namalovány v programu Corel PhotoPaint.


TopList counter

 
< Předch.   Další >

Google

Reklama

Nahlédněte
Futurama
BSG
MAME
SORD M5
VMware
Total Commander
ALIX a m0n0wall
Cisco PIX
Nejnovější
Nejčtenější
Viz též
   Úvod arrow K5 arrow Taxem zase jednou něco dělal arrow SORD m.5 (2)
Powered by Joomla!